Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

Habsburkové v českých dějinách 16. století

07. říjen - 25. listopadu 202617:00 - 18:00

Přednáškový sál Zámku Pardubice, vstupné 70 Kč

cyklus historické přednášky

Rok 1526 změnil české dějiny. Na český trůn nastoupil Ferdinand I. a s ním přišli Habsburkové, kteří měli českým zemím vládnout téměř čtyři staletí. Jak se z Ferdinanda stal tvůrce nové středoevropské monarchie? Jakou roli v jejím vzniku sehrála jeho manželka Anna Jagellonská? Jak vypadala korunovace habsburských králů a proč Ferdinand I. obdivoval pardubický zámek? A jak české země ovlivnily dynastické vazby Habsburků na Španělsko?

Přednáškový cyklus Habsburkové v českých dějinách přiblíží první století habsburské vlády z pohledu politiky, panovnických rituálů, umění, dynastických vztahů i samotných Pardubic. Šest přednášek nabídne pohled předních odborníků z významných českých institucí.

7. 10. 2026 od 17 h
Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie
Přednáší Václav Bůžek (Jihočeská univerzita)

Ferdinand I. bývá v českých dějinách vnímán rozporuplně. Jak se mu před 500 lety podařilo převzít vládu nad rakouskými, českými a uherskými zeměmi a položit základy habsburské monarchie ve střední Evropě? Přednáška přiblíží dynastické a politické okolnosti, které Ferdinandovi umožnily postupně získat vládu nad těmito zeměmi, a také politické a správní nástroje, jimiž svou moc upevňoval a monarchii centralizoval.
Pozornost bude věnována také osobnostem, které jeho politiku podporovaly, a především otázce, co vznik habsburské monarchie znamenal pro země Koruny české. Výklad doplní ukázky dobových textů, hmotných a ikonografických pramenů.

Pohled na Prahu, zachycený na vedutě Jana Kozla a Michaela Peterleho z roku 1562.  Přednáší Václav Bůžek

Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie. Přednáší Jiří Hrbek

21. 10. 2026 od 17 h
Habsburkové a české předbělohorské korunovace
Přednáší Jiří Hrbek (Historický ústav Akademie věd)

Královské korunovace představovaly důležitý moment v politickém dění většiny evropských monarchií: buď předznamenávaly, nebo přímo ohraničovaly začátek vlády nového panovníka. Nejinak tomu bylo i ve střední Evropě, kde Habsburkové podstupovali hned několik v mnohém podobných rituálů. Kromě říšské a uherské korunovace to byla také korunovace česká, která se až do 18. století stala nedílnou součástí nástupnických obřadů. Ty zahrnovaly například také slavnostní vjezdy do hlavních měst nebo holdování zemských stavů.
V předbělohorské době, kdy nebylo právo na český trůn dědičné, byly korunovace důležitou podmínkou nástupu nového Habsburka. Prvním z nich byl Ferdinand I., který po volbě a následné korunovaci zahájil dlouhou řadu habsburských českých králů. Přednáška se zaměří na to, co se v průběhu necelého století po nástupu Habsburků na český trůn (1526–1617) na tomto rituálu měnilo a co naopak zůstávalo stejné, stejně jako na proměňující se politické a společenské okolnosti, které jej provázely.

Ferdinand II., Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie. Přednáší Jiří Hrbek

Maxmilián II., Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie. Přednáší Jiří Hrbek

Ferdinand I. a vznik středoevropské habsburské monarchie. Přednáší Jiří Hrbek

4. 11. 2026 od 17 h
Anna Jagelonská – manželka Ferdinanda I.
Přednáší Jaroslava Hausenblasová (Univerzita Karlova)

Dcera Vladislava II. Jagellonského Anna (1503–1547) se do historie zapsala především jako manželka rakouského arcivévody Ferdinanda I., který byl v roce 1526 zvolen českým a uherským králem. Přednáška přiblíží okolnosti, za nichž byly položeny základy habsburské monarchie ve střední Evropě a především úlohu, kterou v tomto procesu sehrála Anna Jagellonská. Pokusí se odpovědět i na otázky týkající se jejího podílu na vládě, reprezentace a soukromého života.

Královské mauzoleum v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Anna Jagelonská – manželka Ferdinanda I., přednáší Jaroslava Hausenblasová

Anna Jagellonská, portrét, 1520. Anna Jagelonská – manželka Ferdinanda I., přednáší Jaroslava Hausenblasová

Ferdinand I. a Anna Jagellonská, medaile, 1523. Anna Jagelonská – manželka Ferdinanda I., přednáší Jaroslava Hausenblasová

11. 11. 2026 od 17 h
Habsburkové a Pardubice
Přednáší Petr Vorel (Univerzita Pardubice)

Jaký byl vztah mezi dvěma generacemi pánů z Pernštejna a vládnoucím rodem Habsburků v době, kdy byly Pardubice hlavní rezidencí Pernštejnů? Členové pernštejnského rodu se s českými panovníky Ferdinandem I. a Maxmiliánem II. osobně znali a pravidelně s nimi komunikovali. Pardubický zámek byl ve druhé čtvrtině 16. století nejhonosnějším šlechtickým sídlem v Čechách. Kvalita jeho architektury a umělecká výzdoba interiérů vzbuzovaly zájem Ferdinanda I., který Pardubice několikrát navštívil a oceňoval jejich strategickou polohu na spojnici mezi Prahou a Vídní.
Tento zájem přetrval i po nuceném prodeji Pardubic králi Maxmiliánovi Habsburskému v době úvěrové krize Jaroslava z Pernštejna (1560). Jaroslavův bratr Vratislav se pak několik let snažil získat Pardubice zpět. Od mládí přitom patřil k nejbližším přátelům Maxmiliána II. Konečné rozhodnutí padlo až v letech 1566 až 1567, kdy Vratislav získal namísto rodných Pardubic panství Litomyšl a Maxmilián II. schválil plán nákladné přestavby pardubického zámku pro potřeby panovnického dvora.

Volba Ferdinanda I. králem českým roku 1526 na dřevořezu z roku 1541. Přednáší Petr Vorel

Anna Jagellonská, Hans Maler, Madrid, Museo Nacional Thyssen Bornemisza. Přednáší Blanka Kubíková

18. 11. 2026 od 17 h
Umění na dvoře Ferdinanda I. a Anny Jagelonské
Přednáší Blanka Kubíková (Národní galerie)

V prvních generacích habsburských panovníků v českých zemích je ve vztahu k umění nejvýraznější osobností císař Rudolf II., který patřil k největším sběratelům a mecenášům a z Prahy učinil přední centrum umění a vzdělanosti. O zájmech jeho předků, otce Maxmiliána II. a děda Ferdinanda I., se v této oblasti obecně ví mnohem méně. Přesto právě oni podnítili rozkvět renesančního umění v Čechách a vytvořili prostředí, které bylo pro Rudolfa podnětné.
Přednáška představí architektonickou a uměleckou tvorbu iniciovanou českým a uherským králem a pozdějším císařem Ferdinandem I. a jeho manželkou Annou Jagellonskou. Kromě stavebních aktivit na Pražském hradě, které přispěly k jeho proměně v reprezentativní královskou rezidenci, bude pozornost věnována také vazbám královského páru na přední evropské malíře a umělce, jejichž dílo přispívalo k šíření slávy habsburského rodu.

Královský letohrádek na Pražském hradě. Přednáší Blanka Kubíková

25. 11. 2026 od 17 h
Habsburská dynastická politika. Svazky mezi rakouskými a španělskými Habsburky
Přednáší Pavel Marek (Univerzita Pardubice)

V 16. století Habsburkové ovládali říši, nad kterou slunce nezapadalo. Jejich državy se rozprostíraly od Mexika až po Filipíny a obývali je lidé různých ras, jazyků i kulturních okruhů. Zatímco ve světě rozšiřovali své panství především díky objevným plavbám a dobyvačným výpravám, v Evropě těžili zejména z obratné sňatkové politiky. Díky ní se členové této dynastie na konci 15. století ujali vlády nad bohatým Burgundskem a na počátku následujícího století také nad zeměmi hispánské monarchie i Uherským a Českým královstvím.
Přestože Karel V. a jeho bratr Ferdinand I. záhy založili dvě samostatné rodové větve, španělskou a rakouskou, bylo žádoucí, aby se jejich potomci i nadále řídili principem rodové sounáležitosti a dynastické jednoty. V přednášce budou představeny strategie, jimiž Habsburkové tyto vazby upevňovali. Zaměříme se však především na jejich důsledky. Spojení se Španělskem a španělskou Itálií totiž v 16. a 17. století výrazně ovlivňovalo politické, náboženské i kulturní klima zemí Koruny české.

Habsburská dynastická politika. Přednáší Pavel Marek

Habsburská dynastická politika. Přednáší Pavel Marek